Šedivost

Vlkům

se už nestíhám podobat.

A z větru stvořená jsem snad.

Dravcům,

jejich křiku nad lesy.

Plejádám, co padají...

Tak ,kde že jsi...

Říká mi duše má...

Ta ,co byla ještě v loni Já..

Dnes se toulám, mezi

domy, zákoutími měst...

Šedivostí,

malými zahradami,

nekonečnými pavlačemi,

plné umělých květin...

Křiku z paneláku,

světem,který nevoní a

lidem, co ruku nepodají...

Tak kde jsi,křičím sama v sobě...

podobna jedné pavlači     ...