Roztažená nahá myšlenka

Svědomí bez šance skončilo v záchodě
vzpomínky řešil jsi vodkou
skláníš se,chápeš to svobodně
když ty slova leží nahnutě
hledají ta jména
že jenom stěny mizí v okně
ale když je poslední cigareta
jak paprsek tohoto světa
v tobě se propadá
někam se ztratila
ta bezzubá věta
bez šance dočtená slova
co tak zrazují
ty cíle co z chvíle
bloudí v rozednění

kruhy jsou na vodě 

svou vlastní fotkou
tváří se rozhodně
v poslední minutě

tak smutně
věta je rozečtená
cítí se skromně
tráva je posetá
věčně mladá
naděje zbloudila
řekni mně znova
obrazy sami se malují
kde jsou ty cíle 
co ze snů nepromění.