Plačící nebe

PLAČÍCÍ NEBE

Nebe se zatáhlo – pršelo,
nebo možná ze smutku slzelo.

Mraky plačící,
andělé truchlící.

Slzy z mraků padájí,
kapky deště po tváři stékají.

Anděl sestoupil na zem – křídla mu zlomili,
nemůže se vrátit zpět – proto v nebi truchlili.

Poznal zlo jež v lidech se skrývá,
jak dokáži ublížit – na světě to tak bývá.

Za trest všichni do pekla půjdeme,
schody do nebe těžko pak najdeme.

Je to jedno - vždyť často očistec na zemi máme,
duši a srdce těm kdož je zlomí dáme.

Do pekla se těším - svou duši věnuji ďáblu,
zbaví mě těch prokletých citů – stejně z nich jen chřadnu.

Ohnivé plameny zcela mě pohltí,
snad budu mít klid alespoň po smrti.