Les sanglots

Falešné přístavy co klamou trojstěžníky
Při odlivu
A říkají sbohem bárkám kolébajícím se na otevřeném moři
Osvětleným žlutým světlem z majáku
Házející zelenou záři na mořské panny vyhřívající se na kamenech uprostřed ničeho

Soustředění na zkrabaceném čele
Když hříchy a kletby se mění v zázraky
Těla hoří jako pochodně při kamenných cestách vpřed
Ohně klamou tanečníky tanga ve stínech
Protřelé hráče karet u rozviklaných stolů
I hrdé dámy kráčející samotné v krajkových šatech temnými uličkami plnými vrahů
Z kabaretů

Prokřehlé prsty čeří hladinu
Tempo za tempem se blíží konec
Dívky s přetěžkými údy i víčky

Znáš její jméno a bázeň ti nedovolí ho vyslovit
Vzdychy
Nádechy
A těžké výdechy
V místech modliteb a ztracených nadějí
Kdy z těla zbývají jen škrábance na hrudi pažích zádech dlaních

Neměli vážit cestu k opuštěnému majáku
A jeho dlouhovlasé paní
S překrásným hlasem
Topícím se v moři vzdychů
Žádostivých námořníků
Utonulých na pevnině