Sbohem

Rád tak rád bych žil,
a mám jen zbytek sil.
Nepoznal jsem věčnou lásku
přes oči pásku.

Po cestě samý balvan,
ožírá mě barman.
Já nemám sílu na vzdor,
old Shatterhand byl můj vzor.

Upadám do depresí víc a víc,
uvnitř srdce mé hníc.
přestává bít,
já fakt nechci už žít.

Sbohem ty zpropadený světe zhýralý,
jsem naprosto zoufalý.
V prach jsem a v prach se obratím,
čas na smrt sklenkou tratím.

Vydám se cestou věčného klidu,
nebude po mě sluchu ani vidu.
Nechte mě hořet v plamenech,
možná pak na kamenech?

Má duše očištěná povstane,
a radost ze života mnou zaplane...