Svítalo

Svítalo,

já měla v očích slzy.

Svítalo,

ty slzy místo rosy.

Svítilo,

na mojí duši mrak.

Svítilo,

a ve mně klíčil drak.

Když vztek vrcholu došel,

se smrákalo.

Tentokrát trestu jsi ušel,

se smrákalo.

Byla tma,

a já propukla jsem v žár.

Byla tma,

a oheň hořel tiše dál.

Svítalo,

tys dřevo přikládal.

Svítalo,

tys horkost vzněcoval.

Svítilo,

V mojí hlavě však spoušť.

Svítilo,

pod mraky nalezls poušť.

A hasit pozdě ten žár,

se smrákalo.

To tys jej rozdělal,

se smrákalo.

Byla tma,

přišel můj čas.

Byla tma,

teď oheň příteli has.

Jsem však na pochybách,

že to cos rozdmýchal,

poliješ vodou včas.