Kam ještě smíš..

Přistihla jsi ji jednou
líbala na sklo a jednou hladinu stejně skleněnou
kam nemohou dohlédnout světla ulice

Rozsvěcená snad právě pro poezii polibků
letních vzplanutí nechávající otisk na zrcadle
stříbřivou vílou hvězd

Zatoulala se ti daleko

Kde není hvězdář
Kde není společnice samotářů - slečna knížka před spaním
Kde nejsou upoutaní se vzkazy mezi řádky
a čekala až zazní vítr
po němž dolétne růžový kvítek na běloučkou jiskřivou krajinu

* Spočítáš korálky
* nebo budeš hádat
* jestli jemnost doteku
* přivolá stříbřivou vílu?
Viděla se v ní
Proměnila se abys pozapomněl?

A dnes je tady
mezi námi sny
tvoří hranici
kam ještě smíš..

* tolik polibků ohřálo čirou tenkost
* některé by mohly být slunci
* některé odevzdávaly tajná přání mrazících
* básníku..
* umíš si představit nebe?
* ztrácet modř
* neznat noc
* nevplésti se do pavučinky rosou
* a ruce nechat blízko u a cítit že za stříbřivou vílou..
* za zrcadlem
* někdo je připraven zajít deštěm světel až za ně
* a někdo neví že jsi