Zahrada snů

Přehledně upravený svršek.
Zevnějšek k zahození.
Obité rucemi česané vlasy.
Nabídka pouliční krásy.

Hanebná přerostlá postava.
Soustava nohou a rukou.
Změnila polohu v leže.
Na vrcholku věže.

Oči se probudily, svědí tvář.
Předsudky povolily.
Touhy se ukojily.
Vstává milionář.

Dívenky bledé - poněkud snědé.
Opáleny slunečními paprsky.
Vkrádají do úst slova.
Nevidoucích činů.

Tam kde slunce z jitra vstává.
Čeká jedna, jistě pravá.
Na hranici zvěrstva.
Pěkně za tepla, z čerstva.

Růžová krajina posetá drahokamy.
Zplodila Mecbeta za oponou jeviště.
Na lásku nezbývá místa.
Žádná není totiž tak čistá.

Prozaista řek by dost.
Celek tvoří úplnost.
Tak tedy zůstávám němý.
Mezi všemi penězokazci.

Na společnou otázku.
Život visí na vlásku.
A čas pro lásku zevšedněl.
Kdo to nevěděl, zanedbal touhu.

Ještě štěstí krade se uličkami.
Svíce zhasnutá v žáru slunce.
Paprsky jak zlaté unce,
protékají mezi prsty.

... úryvek z děje, pošeptán ústy.