Anotace: ...šuplíčková sedmiletka...
*
*
*
Jsme křehké zboží, co chybí v regále
celý náš svět leží v kapkách rosy
za zničený svět, to my platíme penále
životem se proplétáme nazí a bosí.
Jsme individua svého vlastního já
jen horko těžko, jestli vůbec pochopeni
žijeme ze slov, které život nám do úst dá
z těch slov jsme plni, nasyceni.
Jsme plni krásných myšlenek
jsme plni barevných citů co musí ven
jsme však zvláštní navenek
jsme sopka co hučí před výbuchem.
Ovšem jedno spojuje nás zcela
ať jsme mladí nebo staříci
to co my jen tak někdo neudělá
my jsme přec básníci.
*
*
*
Píšu autorovi!
Po přečtení tvých řádků jsem se vrátil zpátky o pár roků,dík za tuto báseň.
Přesně jsi to vystihla,bezproblémové léta,ukřivdění s toho co je kolem za svět,objevujeme sebe v různých polohá,vznětlivost a ta mladistvá energie.
No a závěr na ty leta přesný,je to pro nás vše,být básníkem.
Že Ty jsi romantik :-)
05.09.2012 22:29:59 | Danger
Ano, jsem tyčka :-)))
05.09.2012 22:38:30 | zaba.zuzla
Přišli-li by básníci na to, že býti básníkem není o sebelítosti - kam pak s jejich světem, kde by byl?
:-)
05.09.2012 10:52:17 | milk-fed gimp