Šachy či vrhcáby?

Hodil jsem figurku do kafe,
ať jí to pořád tak nekrafe,
když teď chci zabřednout v partii,
co smrdí jak hovno z nutrií.

Vážně to průšvihem zavání,
dáma mě po čtvercích prohání,
brodím se lecjakým humusem,
zdá se, že v ulicích matu jsem.

Pyšním se pěšáky, pyšním se,
pyšním se jak holub na římse
- mám spoustu figurek ke jménu,
na prd však v tomhletom terénu.

Pak přijdou pochyby s myšlenkou,
zda skončit s šachovou milenkou.
Odpověď jedna snad byla by:
"Kdo šachy neumí, ať hraje vrhcáby."