chaos (v) duši
chaos (v) duši
V dírách hvězd prosvítal jiný svět
žlutě osvícen ohněm božských snů
a pět zkrvavených prstů teklo.
Kočka z měsíce mléka upila,
když přeletěl přes něj tenký mrak.
Jako břitva psa z andaluska
a jako věčného teskna led.
Na noční let se připravily vrány
v zobácích snítky bílého kréda
a po zmrzlém ledu ticha se plouží
psanci směšných dvojcísařství.
A já kouřil v tekuté břečce tmy
a dým halil mne spolu s mlhou
v dusivém objetí.
Přemítám, mozek pohlcen slzou
a duše plna rozporu a sucha.
Přemítám o klecy co halí oči lidí
a o nebeském pádu krkavčím.
Vládneme touhou a touha zas nám
a tak jsme vypily strouhy hnisu z řek
teď čeká nás krve míza zeměplochy
a desatero boha pustých ran.
Vlekouce se do patra a schodů
veverka švitoří a hopsá
ploužíce se do zákopů víry
metodika vrahů roste v sílu.
A já ztrácím víru.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.