slovo k slovu usedá
to básník dal se do díla
ne že by byl neposeda
ale neodbytná je ta víla
co músou bývá nazývána
našeptává mu slovíčka
nedovolí mu dospat rána
a tak, lehce přivírajíc víčka
sepisuje, co mu našeptává
pokoutní dealerka inspirace
kterou vždy na rameni mívá
aby verše plynuly z pera hladce
večer přišla, dostal dávku
bez čekání chopil se té šance
vypsat se z toho zmatku
který obestírá jeho srdce
bojí se v našem světě žít
rýmům ale vládne jistě
co napíše, tak musí být
nic neřeší, všechno je jisté
psaní je mu útěchou
spiklenkou v zosnování útěku
stejně jako drogou
milenkou při tišení smutku
stejně jako zkouškou
mentorem při vybíjení vzteku
...sepisuje, co mu našeptává
pokoutní dealerka inspirace...
ten se mi asi líbil nejvíc, ale celkově je fajn.
02.12.2012 21:29:42 | Robin Marnolli