Labutím

Potichu poslouchám

šum křídel labutích,

má duše vězněná

v bělostných perutích

s nimi odlétá.

 

Zamrzly hladiny

všech říčních zátočin,

k letícím labutím

stokrát se otočím

s rozloučením.

 

Leťte, vy krásní ptáci,

kam jen vás vítr volá,

nad vámi šedé nebe,

pod vámi pole holá

 - neznáte cíl.

 

Leťte, kam srdce touží,

já budu čekat navěky,

dokud zas neuslyším,

váš zpěv, jak od řeky

se ozývá.

 

Potichu poslouchám

šum křídel labutích,

má duše ztracená

v bělostných perutích

odletěla.