Vzpomínky

Vzpomínám na dny

kdy já jsem s tebou byl

na tebe se díval

a o tom chodit s tebou snil.

Však dnes už není to co dřív

už tě skorem nevídám.

Jen vzpomínky mě neopouští

a o tobě jen přemítám.

Když vzpomenu si na ten den

kdy já tě prvně uviděl.

Srdce mi buší jak o život

a moc bych obejmout tě chtěl.

Pak vybavím si úsměv tvůj

to už mě smutek přepadá

netuším co dál dělat mám

a nálada jen uvadá.

Touha jež mě naplňuje

už ani spát mi nedopřává

ač zapomenout se tak snažím

ta vzpomínka mi odolává.

Když se konečně usnout daří

tak zdá se mi sen překrásný

o tobě a o tvé kráse

ach bože, jak jsem nešťastný.

Potom když si ještě vzpomenu

na jakýkoliv tvůj dotek

už takou touhou umírám

to co ve mně dříme není jen smutek.

Co teprv dělat mám

když další vzpomínky se jeví

jak držel jsem tě za ruku

možnost zapomenout žádná není.

Kéž bych tušil co si myslíš

tušil co mám všechno změnit

abych mohl s tebou být

a nemusel jen dále slzy ronit.