Usínání s měsícem

Usínání s měsícem

Když každý večer usínám,
moc toho kolem sebe nevnímám.
Pár věcí co se všude zrcadlí,
mi později ve snech tkví.
Tma vše obalila,
mlha postoupila.
Do mých očí proniká měsíční záře,
zlehka olizuje moje tváře.
Téměř každý den,
povídám si s měsícem.
Jeho skvrnky na mě poblikávají,
přemýšlím, zda-li poslouchají?
Noční oblohou zářivou,
nese se hvězda za hvězdou.
Myšlenky se do polštáře zaboří,
ve snech ke mne kdosi hovoří.
Naše pocity jsou na stejné vlně,
co se děje, ale utajím plně… ?