rezavý, rozteklý koleje a jeden kosmonaut

Rozteklý, voskový
figuríny
na vlakový stanici
č.1,
vrhají nekonečný stíny
a ty světla ti
prosvítaj přímo
do mozku,
tam ten stánek na
závěť
je hned vedle
starýho,
komunistickýho
bufetu, září rudě.
Šibeničník rokládá svý tělo
u přepážky
na předražený lístky,
stanice: vnější vesmír.
Jehovisti se motaj,
kouří ty nejsilnější doutníky
a Bible tu jsou zakázaný.
On zatím hledá spásu
na rezavých
kolejích
mezi bledými stehny,
tepny
plný horký hrve,
nic neznamenající
vzdychy,
pod svícnem je nevětší tma!
oznámí mu pekelná
tlama a zakousne
se do oblohy.

scéna vystřižená
jako z vymyšlenýho filmu,
plná citoslovcí

Hrdě se nad ní
vznáším jako
kosmonaut > služebník,
válečník,
rybý kost,
sráč,
nemastný,
neslaný.