začínám se do toho dostávat

zrovna včera jsem
přemýšlel, že jsem
vlastně naprosto
beznadějnej,
když si vzpomenu
že minulý týden jsem
za žrádlo zaplatil
dvanáct piv
a flašku skotský
a
k tomu
myslel na tebe,
bez sebe,
naprosto beznadějnej
případ šílenství
ale
teď tu
konečně sedim
v tom rušným
městě
obklopen svou
úžasnou osobností
a pérem
otevřeným všem
jeho možnostem
jen mě mrzí,že
ten pocit, že si vlastně
můžu dělat, co chci
přišel až po tom,
když už spolu nešoustáme,
miláčku,
ale to je v pořádku,
protože ty už
šoustáš > s někým jiným
a já konečně můžu
psát ty svý vlhký básně
o beznaději
a pomalu umírat
a
pomalu začínat žít
a vlastně vůbec nechcípám
jen onanuju a píšu o
otevřených mřížích