Skučet pod pradávným pomníkem
zmařených nadějí
a hledět k nebesům,
kde nepohne se ani list,
i když tady dole je bouře.
Plakat nad vrbovím proutím,
spletenou větroplachou houžví,
nad vlastními kopyty
ustrnulými v běhu času.
Sklánět smutnou hlavu
do náruče dějinných souvislostí.
Hledět z kopce dolů
do krajiny,
kde sváteční průvody
hážou minulost do propasti
země Sedmihradské
Vzdychat po královských jízdách,
kynout rukou
pocestným, co zabloudili
ve vlastním nitru,
neslyšet pohanu
a dál hledět stranou
Co jiného mi teď zbývá