No tak koukej

Když životem jdeme,
pořad něco chceme.
čím dal víc však malo stále,
hraní si na kralovství a krále.
pořád prazdny pocit máš,
když majetek svůj počitaš.
maš vše už nejde víc,
prazdny pocit se však neměníc.
co říkaš člověče když se na to podívaš,
padneš na kolena a zavzlykáš.
mnoho let uplynulo mnoho času,
naslouchaní v hlavě hlasu.
ted když oči otevřeš,
hlavu k neby pozvedneš.
vidíš krásnou modrou oblohu,
uvnitř sebe citíš svobodu.
vidíš krasu světa,
tvá duše sní skvéta.
slyšíš zpěv ptačí,
i to k radosti stačí.
citiš jak se tě dotyká lehky vánek,
očistující víc jak spánek.
nahy stojíš v přirodě,
ve své čisté lidské podobě.
život i bez věcy je krasny,
to že existuje život je dar vzacny.