Moře

Moře
Jsem jako moře.
Jednou klidná, pak zase rozbouřená.
Jednou utěšuji a ochlazuji rozpálené plavce, kteří mnou proplouvají
ale také neplavce, kteří se ve mně topí, protože neví jak ve mně, v moři, plavat.
Lidé ve mně vískají, hrají si se mnou, ale také mi ubližují, házejí do mě špínu a očerňují mě.
Jindy jsem ale rozbouřená a kdo o mě jen okem zavadí, je celý den přešlý mrazem.
Kdo se ale dokonce odváže opovážlivě vstoupit je mrtev nebo těžce zraněn.
Dokážu zabít celé lodě a potěšit lidské oko.
Jsem útočištěm živočichům, kteří jsou mi blízcí.
Někdy jsem ale jen mála, bezduchá vlnka v tom obrovském moři.