Lásky růž

Za oněch časů v jedné zemi,
kde v půlnoc příjde rozednění,
žil jeden chrabrý mladý muž,
jenž netušil, co umí lásky růž.

Skrz svou lásky nevědomost,
poblouzněn - snad uhranulost,
vydal se vstříc své vizi lásky,
kteráž - ve spojení s realitou - vykázala jisté vrásky.

V dobré víře - s čistou myslí,
vydal se té, na kterouž myslí,
a bez okolků - bez prodlení,
vydal v šanc vše, co vidět není.

Žel vize není realita,
skrytá bývá pravá identita,
tak místo zpětné vazby kladné,
pocítil, jak růže chladne.

I setmělo se v onen čas,
bouře strhla všechen jas,
a z lásky růže po setmění,
vzniklo vlahé mrholení.

Kleslo v půdu, v této zemi,
a tak došlo v zachránění,
krásné vize lásky růže,
kterou již nic nepřemůže.

Za oněch časů z jedné země,
kde rozednění v půlnoc přejde,
vzešla navždy lásky růž -
kdo chápat může - pochop už!!