zapomětlivá...

bylo to chvíli po dvanácté
té půlnoci
na osamělém místě
seděl na okraji mostu
a máchal si nohy v řece
když se ze zákrutu vynořil člun
a na něm spatřil mávající dívku…

zkoprněl jsem
a vzápětí vyletěl
já zapomněl
že spolu máme schůzku…

dorazila ke mně
a povídá
já si to myslela
u tebe je nemožné
aby sis zapamatoval den
kostel a mne
najednou
a kdybys náhodou
došel až k oltáři
zapomeneš proč jsi tam přišel
a dáš mou ruku družbovi…