nemůžu se na tebe zlobit
protože tu horkou jehlu
jsem si do žil vrazila sama
v té malé kapce krve
byl náš život i smrt
ani na zlomek vteřiny
si nedokázal připustit
že se to může stát i mně
na všechny úvahy je teď pozdě
a už vážně nevím o ničem
co by ještě stálo za pokus
a to jediné co ještě můžeme udělat
je vpálit si kulku do čela
ty mně a já tobě
ale nemusíš se bát
nebudeme ležet v jednom hrobě
já chci spálit
a urnu dejte do těla
vykotlaného dubu na kopci
u brány kostela
bože já vím zní to tak pateticky
ale ty jediný víš
jediný rozumíš
kouř bez ohně
rybník bez výpustě
tělo bez duše
Čiší z ní zoufalství a přesto vyrovnanost....a ustlat si v dubu, to zvážím.
11.10.2012 09:22:15 | Lenka Krásnodvorská