Osud Génia

Osud Génia

Voda teče, oheň plane,
zem se sype, vítr vane,
ledy plují, žár se šíří,
velký orkán zemí víří.
Čas ubíhá, roky plynou,
plazi žijí, savci hynou.

Analfabet byť je Králem,
bezvěrec pak Kardinálem,
schizofrenik - Vůdcem říše,
chvějící se u své chýše.

Génius pak za rozbřesku,
přemýšlíc o velkém třesku,
zbytky jídel vybírá
z popelnic, jež otvírá.

Králi, hrome, díky tobě
naše spása leží v hrobě.
Kardinále, tvojí vůlí
nikdo z lidu chléb nepůlí.
Vůdče, zvaný naším pánem,
k čemu trestáš muže lanem?

Génius pak nemá chutě
plést se zbylým do cesty,
zahrabe se spíš do sutě,
než ho stihne neštěstí.