představená...

představená...

Anotace: ...

hodinky z rozžhavené mědi
odkapávaly učasovaný kov
a já zaníceně monitoroval pozounii
při kladení vajíček
takže jsem ji neslyšel…

až po chvíli
tiché švitoření přešlo do slov
a ona vonící podzimem
uvadajících květin
vlhka nasáklého zdiva
z vápencových omítek
a zralým ovocem
povídá
víte co je zajímavé?
když budu chtít
vytvořím takové události
kde neplatí fyzikální zákony...

například když vám navrhnu
abyste si představil dvě osoby
jak jdou proti sobě
a místo srážky jedna prostoupí druhou
vám to nebude činit žádné potíže…

a co teprve vizuální obrazce
kdy si vytvoříte obraz horského potoka
pomeranče
nebo domku
a navíc jim dodáte sílu
barvy
a hloubku
takže stačí jen překročit práh
oloupat oranžovou slupku
a skočit šipku…

myslím že to mám milá Sphex
tvůj intelekt je tak nabitý
úžasnými informacemi
a i když mám lehce unikavý pocit
že přes to všechno bude něco
co se nedozvím
jsem zcela ochromený
takže jenom zírám
jak se zrcadlíme
jeden v druhém
jako křišťálové perly
v síti boha Indry…
Autor enigman, 18.10.2012
Přečteno 328x
Tipy 11
Poslední tipující: zelená víla, zamotán v nedospělosti, Lenka Krásnodvorská, střelkyně1, poeta, Miriska
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

nedávno byli tatínci s dětmi na vodě...s kamarádkou jsme je tam vezly, ona odjela hned a já zůstala, chtěla jsem načerpat tu vodáckou atmosféru, projít se tam, posedět s těmi vodáky, které nejraději... sedíme, klábosíme, je osm... Eví, nedáš s námi ještě oheň? a buřty? ptá se kamarád... asi ne, pojedu, mám to kus cesty, alespoň za světla trochu... tak jdeme smečko, uděláme je hned, ať Eví jde s námi... a šlo se... oheň je vlastně dobrej vynález... atmosféra taky... ležím na trávě, naslouchám jim, zavírám oči, malá psí lehá si ke mně, olízne mi a já mám pocit průzračnosti... nechceš tu Evi přespat a jet ráno?ptá se kamarád a cvrnká mi do nosu... nemám peřiny, pronáším... rozesměje se... nooojoooo... já zapomněl... nejsi a nebudeš přírodní žena...:-))) příští rok, jooo... zvedám se, odcházím do vozu... vracím se, abych je objala, jednoho jako druhého... tak v pátek i s peřinama, přespíš a tak, zablbneme, usměje se kamarád a partner po něm mrkne očima...

a co teprve vizuální obrazce
kdy si vytvoříte obraz horského potoka
pomeranče
nebo domku
a navíc jim dodáte sílu
barvy
a hloubku
takže stačí jen překročit práh
oloupat oranžovou slupku
a skočit šipku…

13.07.2017 00:37:09 | zelená víla

líbí

prostoupí..díky

18.10.2012 12:18:11 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel