Nesnášená

Ubíjí mě její prsty
mačkají mé hrdlo až chce se mi křičet
potápí mě mezi chladné kusy ledu
a nechává mě roztříštěnou v nich ležet.

Bezhlase na mě křičí a ničí mi lásku
to ona na tvář nasazuje černou masku
a našeptává obrazy, co nikdy nebudou
aby udělala mě v jeho očích zase obludou.

Ubíjí mě její fantazie
kreslí tolik věcí z nichž chce se mi brečet
dusí mě v žáru strachu a opuštění
pryč od ní já jen chtěla bych běžet.

A zničit ji v sobě, ať se nevrací
vždyť kvůli ní jen naše srdce krvácí
ona je ta, co vztahy rozvrací.

Tak ať nechá mě jít, já budu jí vděčná
však mám strach, že žárlivost
ta je možná věčná...