Arabesky

prší
a Slunce v nedohlednu
prší
a v tváři bez úsměvu
blednu

hvězdy zhasly
a v mezihvězdí
černá díra šlehá blesky

oči plné slz,
jež nikdo nevidí,
z černé díry totiž neunikne ani světlo...

pod nohama duhu
složenou z odstínů šedi
mlčky kreslí arabesky
do písku rozcestí

ozvěna kráčí nahá v mlze
chůzí tak lehkou,
že nezanechá stop
a i koncert deště
pak zní poněkud stroze

když smývá z vlasů vůni trávy
a padá dolů zrychlením...