Láska zhrzená

Krásná dámo, proč přišla jsi zas?
Přál bych si přál, aby vzal si tě ďas.
Obcházíš myslí mou každičkou minutou
A dny a týdny si dál jdou a jdou.

Není to dávno sotva pár let,
kdy zdál se mi krásný tento svět.
Do mého života vstoupila dáma,
láska má k ní nebyla fáma.

Já měl ji rád více než dost,
k jejímu srdci si postavil most.
A ten most bránil mi realitu vidět,
kdybych ji viděl, musel bych se stydět.

Já viděl tě jako dámu svých snů,
tys však byla jen můrou mých dnů.
Sála jsi z duše mé světlo života,
Z očí ti čišela strašlivá křivota.

Pak už neměl jsem, co bych ti dal
Všechno sis vzala a zbyl mi jen kal
Zmizla jsi na dobro a já zůstal sám
A o to se teď snažím, říci to vám.

Já miloval každý tvůj pohyb,
o tom nebylo nejmenších pochyb.
Teď necítím lásku k žádnému tvoru,
Zůstal jsem sám a sám taky skonu.