Nauč mě,
žít umírání,
proplouvat oceány,
s rybkami,
zmatečnými.
Poraď mi,
uplést budoucnost,
s nejasnými,
s plány,
nefunkčními.
Dej nám,
vědomosti,
do radosti,
z temného smutku,
HNED!
Chci to vědět,
nebaví mě čekat,
nauč mě to,
všechno,
od moře -
po trůchlící peklo!
moudrých je spousta, ale moudřejších opravdu málo.. víš, nejmoudřejší je dát prostor tichu aby mluvilo
12.11.2012 03:52:40 | Petbab
to je tvůj přístup, já jsem v tichu docela často, a ubíjí mě to, mezi lidma mluvím o hloupostech a na literu si občas zakřičím.... já vím co chci, vím co by to chtělo...
12.11.2012 05:00:13 | Kirsten
Tak tomu jdi víc naproti. Nebo to nejde?
12.11.2012 17:58:46 | Nergal
neznáte mě, prosím...nesuďte mě.... nevíte co dělám a co ne tak jestli chcete pomoc jinak než co se týče básně samotné...vzkazy...
12.11.2012 18:03:25 | Kirsten
nemám na mysli standartní ticho zazděné do meditačních zdí, ani jakékoliv jiné lidmi doporučované ticho. Je to nad všemi možnými praktikami a cvičeními k dosažení takzvané harmonizace všeho se vším. To je oblbování a ne ticho po němž jdu
12.11.2012 06:50:05 | Petbab
Hned nejde nic, co za něco stojí...
11.11.2012 23:53:14 | Joe Vai
Hned chci jenom vědět... pak prožívat.... ale někdy je HNED jediná možnost a šance jakou máme
12.11.2012 00:01:56 | Kirsten
oni by ty plány fungovaly...
11.11.2012 23:40:58 | Brumbál
jak? dokážeš předpovědět reakci všeho a všech? to nikdo nedokáže, proto nikdy žádný plán nefunguje...
11.11.2012 23:42:06 | Kirsten