Úzkost naší doby
Úzkost naší doby
Vteřiny se vlečou
bez výrazů
vnímám tváře
plné chladu, šedi
Duše se brodí
nánosy splínu
a hořkosti
pronikají do vědomí
Toužím řvát
však jsem němá
bez znalosti pantomimy
a tak jen hledím přes mlžný opar
Potkat tak blázna
který rozdává úsměvy
a nečeká nic
jen vlídné slovo a barvitý hlas
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Vymanit se z ubíjející šedi
z popela, ze všednosti dnů
jsi neklidná a šerosvit ti nesedí
chceš, aby na tvářích milenců úsměv sládnul
A tys úsměvy snímala svými zraky
sytily tě pozitivní energií
vdechovala život, měla sílu vzlétnout mezi ptáky
opustit místo, kdy lidé v podstatě přežívají-nežijí...
Klaní se a na dlani líbá
Kristián K.
18.11.2012 10:47:21 | kudlankaW