v noci

Sluníčko nesvítí, větřík si fouká,
Do uší příběhy neznámé brouká.
Příběhy čistoty. O lásce, o dálce.
O voňavých dopisech v růžové obálce.
O válce, bolesti, trpění.
A vtom všem duší dvou spojení.
O tom, že lidská víra je moc větší,
než z pekla sýra.
O moří hlubinách, o horských výšinách.
Ve skalnatých puklinách, slaďoučkých malinách.
O středu vesmíru a pití až přemíru.
O tom jak správné je, nechat růst květinu.
O cestách mnoha a dobrotě boha.
O letních červáncích, a v nich šťastných skřiváncích.
O tichém domě a prázdném hrobě.
I o poutu k tobě, co nosím v sobě......
Pak větřík se tiší a Slunce záře,
Slzičky dojetí suší mi z tváře.