Pochod nocí

Tehdá v temných uličkách
na lampy veřejného osvětlení
jsme pověsili pravdu
větších hrdinů
není

pravdy krví nasycení
úspěchem oblouznění
chytli jsme si moudrost

jedno lehké pohlazení
na Náměstí Osvícení
fascinace vlastním stínem
posilnění pervitinem

moudrost už nás omrzela
byla nahá zbitá bledá
silácky a bez studu
byla ponechána osudu

naše oči zřely lásku
hřeb večera zlatý
z davu nesouhlasné hlasy
když jsme z ní rvali šaty

Její nářek, prosby tiché
byly liché
byly liché

přátelé ji chytli ve dvou
k zlaté kašně lásku vedou
celou jí tam ponoříme
pomalu ji utopíme

za potlesku tupých ovcí
zakončíme pochod obcí