Hudebník

Muž jenž nikdy nemiloval,
usíná v mlze na poli,
V myšlenkách sám se sebou,
s nadějí, že to nebolí.

Prořídlé vlasy šedivé a čisté,
v barvě hlasu trny zelené,
kráčí přes hromobití osudu,
myšlenky strachu zbavené.

Kde má svou rodinu?
Kde má svůj strom?
Kde má svůj hrob?

Život žil s přestávkami,
bez pomlk
a na pět dob.