Loučení....

Dvě vyhaslé oči teď v studeném hrobě věčným spánkem spí.

utichlo srdce,

v uších mi jeho poslední vzdech odezní...

Za oponou slz a bolesti teď zrůda výčitek vstává,

kostnatý prst varovně vztyčený,

pochod kreatur zloby a nenávisti na pochod se dává....

V oparu jedových slin divokým tancem víří,

já v pokoře poklekám,ruce sepjaté,

za spásu duše vroucí modlitba k nebi míří....

Ze svého žalu stloukám si kříž,

s hlavou vztyčenou pak půjdu s ním ke břehům řeky Styx,

tam tiše usednu,zas budem si o kousek blíž.......