Ducholáska

Ducholáska

Říkam: "Chtěl bych tě líbat, chtěl bych tě hladit."
a ty: "Tak to by mi mohlo vadit..."
Jak vadit? Proč asi? Říkám si.
Tvé srdce z duší zápasí?

"Jsem jen tvor, jež se do tebe zamiloval.
Veškeré poklady jež bůh tady schoval
chci najít jen pro tebe a za každou cenu!
Nehledám milenku. Hledám ženu!"

Z ticha ozve se: "Známe tebe!
Při pomyšlení na nás vše jen zebe!
Jsi prolhaný lhář! Škoda mluvit...
Tak už nás prosím přestaň studit.."

Nejsem led, ani mé srdce není.
Chci najít jen odpuštění.
To co zdálo se kdysi krásné,
vyjádří už jen stručné básně...

O minulosti však nechci mluvit zde.
Mé srdce je teď prázdné, zlé!
To co duše mnohdy napoví,
slova nikdy nepoví.

Miluji tebe krásko neznámá
jež ve snech ses mi schovala.
Hledám každý den a každou noc
hledám tu jež příde na pomoc.

Nikde však žádná prinezna není.
Cítím konec. Upadám v zapomění.
Krásný princ jež tu kdysi stál,
straší na hřbitově opodál..

Duch nadržený jež tělo nemá.
Chodí, straší, tiše sténá.
Najde se ta žena krásná
jež bude s duchem navždy šťstná?