Sonet z parku

Toliko vzpomínek,
starší i nedávné,
na každý kamínek,
smutné i zábavné.

Ty stejné cestičky,
pod nohy se pletou,
kolem nich lavičky,
kryté rytou větou.

Kdy sám a kdy ne,
vážné i nevinné.
V paměti tkví,

V zimě i v létě,
vždy v jiném světě.
každý ví svý.