estétiká...

vezměte si například
některé umělecké přehmaty
jako plejtvák v láku
promočené plátno
nebo nasekaná postel
kdy se zalykáte hrůzou a opovržením…

podle mne znamená
estetika něco víc
než jen to jak mi krásná připadá...

každý pokus ji zafixovat je zbytečný
protože je bytost proměnlivě dynamická...

jako by v momentě,
kdy si se mnou hraje
neexistoval na světě
někdo jiný
než já a ona…

nedá se však mluvit o tom
že by hrála speciálně pro mne
stojí opodál
za nejbližším stromem
či písečnou dunou
a klidně bych ji mohl spatřit
kdybych pootočil hlavou…

nemám ovšem důvod
protože zrovna počítám
chapadla v souhvězdí Krakatice
nebo tak něco
zkrátka si vychutnávám
příjemného bezčasí
nezatížených motivů
co slouží
něčemu většímu...

milá Hemiolo
v tvém případě nejde o klišé
když řeknu
že jsem pohlcen tvou pozorností
neskládáš hudbu
která se má poslouchat
ale vytváříš svět
do něhož se má vstoupit…

do sfér barevné snové euforie
roztančených obrazů
které mi dodávají nebývalou odvahu
užít si každou z nevšedních chvil
do kterých se vědomě
či podvědomě dokážu s tebou vypravit…