Hříchy

HŘÍCHY

Lidé - toť nádoby naplněny hříchy,
klamem báje, že v očistci budou smyty.

Den za dnem plyne – na bedrech neseš si své činy,
kolem mihnou se falší opředené stíny.

Duše uvězněny v obalech z kostí a kůže,
uvadnou však stejně jak po vodě žíznící růže.

Čisté zlo jež protíná lidskou mysl,
bytosti jež marně hledají života smysl.

Chabé existence s absencí svědomí,
svých skutků přec možná nejsou si vědomy.

Hříchy změní se v plameny – na úhel těla spálí,
vždyť z mnoha lidí bezcitné zrůdy na tomto světě se staly.

Dobro a zlo – kde jsou hranice?
Člověk horší než zvíře – případů na sta tisíce.