Stopy Krve

Stopy krve jsi v sněhu zanechala,
a tvůj výraz, tvrdý jako skála
mi zůstal navždy v paměť vryt.

Stopy krve jsi v sněhu skryla
a na důkaz, že jsi mě opustila,
jsi nechala je zasněžit.

Jen pár veršů, veršů plných krve,
zbylo mi tu a hned napoprvé
jsem jejich bolest vtiskl v prázdný list.

Stopy zbarvené krví mojí,
spolu s ranami, které čas nezahojí,
si nyní mohu zprostředkovaně číst.

A přeci, ač čtu nyní verše tyto,
ta bolest kterou jsem vytrpěl,
již není tady, již necítím to,
ačkoli cítím, že bych to cítit měl.

Přestože bolest již nevnímám
z tvých v sněhu zanechaných stop,
tak přeci si připadám zcela sám,
sám proti světu, šílený mizantrop.