Ve stínu katedrály, chrliče povídaly,
Tiše zašeptaly, že krysy umíraly,
a budou dál
a budou dál,
Protože krysař na flétnu hrál.
A ještě nedohrál.
Ve stínu stromů,
vítr volá holčičku domů,
Volá stále, nepřestává,
Směr a tón mu udává,
Krysařova píšťala.
Nezapomeň na nic,
Víš, cos sama říkala.
Nesmíš si brát anděla,
Uvázat ho k sobě,
Zbavíš ho křídel- srdce
A skončíš sama v hrobě...
Ve stínu ulic, v prachu měst,
V délce všech silnic v zoufalství cest
Hledáš to něco, co mělo té vést.
Jenže to nikde není, nikde není vykoupení,
A ten dlouhý čas nic dobré nevěstí,
To malé skryté zoufalé náměstí,
krysař už pomalu dohrál.
Život prý není vítězství,
Smrt prý není prohra…