Anotace: Budoucnost je jen místnost bez oken .... někdy se jen bojíme poznat nepoznané... jaké by to ale bylo mít tu moc hýbat okolnostmi kolem nás?
Zlíbala bych
Tvá slova
až bych se propila
jako inkoust na papíře
k Tvým rtům
abych jimi mohla pohnout
jako časem
a říct jimi
miluji tě
.
.
.
Zlíbala bych
Tu vteřinu ticha zapomnění
vzdychů
nevděčného
studu
propitá nocí a prostěradlem
abych mohla promluvit
ke všem dětem
zrozeným
v nesmrtelnosti
téhle doby
vítejte
.
.
.
Zlíbala bych Ti ruce
Chci se totiž propít
pod kůži
abys šel
a otevřel
ty dveře
které ještě neznáš
Jak se tak dívám, pořád stejná,
když procházím se tvými slovy,
co propůjčují lidem křídla...
jemným známem
mi z dálky voní...
Mávám a přeju nádherné předvánoční chvíle!! :o)
13.12.2012 09:28:50 | Cecilka