alive...

v chladně modrém soumraku
září cukrářský stánek
na rohu dvou příkrých ulic
jako planoucí doutník
a uprostřed pestrých pamlsků
se vyjímá bělostný svatební dort
tvářící se nedostupně
a přitom chutně
jakoby sám vábil
severní pól k nakousnutí…

vstoupil jsem dovnitř
bujaře klidný
s rozhodným obličejem
avšak chováním nerozhodný
a němě smekl
před dívkou tmavovlasou
elegantně svižnou
s kvetoucími tvářemi
vlastnící čile tmavé oči…

chvíli otálela
jak se to dělává
a poté pravila
co si přejete?

nejprve laskonku
a šálek kávy černé
milá Gatteau
pak bych si vás rád vzal
a zbytek jsem jí pošeptal...

to ji rozjařilo
vypadáte málem hezký
a co umíte?

mám patent na létající balóny
přišel jsem na to ve vaně
při tvorbě mýdlových bublin
a také dokážu například
vyřezat z banánu panenku
co umí tancovat
nebo z pěti želatinových hadů
vymodelovat
skákajícího klokana
po marcipánové ulici...

se smíchem řekla to by šlo
něco spolu upečem
já ji vzal do náruče
a práskly za námi dveře
i když to mělo být lehké zapadnutí
některé dveře prostě nedokážou pochopit situaci…