Pozoruji svět
zpoza smutných potemnělých oken
světla vánoc u sousedů
kde rozlévá se
mateřská láska naběračkou
vůně cukroví
které má kdo upéct
hřejivá něha
rozzářených dětských očí
otcových velkých dlaní
maminčiny zástěry
... můj malý pokoj
zdá se najednou tak velký
- pro jednoho
pozoruji barevný svět
zpoza potemnělých oken
vlastní mysli
Opravdu hodně moc povedená. Báseň, co stojí za to přečíst. I když smutná, a pokud čerpáš z vlastního života, tak preji, ať je lépe, ale vážně moc pěkná a silná.
19.12.2012 00:51:40 | Miro Sparkus
a sakra.. tenhle už není o mně..!!
19.12.2012 00:12:42 | Hagrid
nevim, zda to nejni tim, že právě posluchám nostalgickou smutnou hudbu, ale klik..už je tam:-)
18.12.2012 23:40:53 | Robin Marnolli