obrázek

Obrázek
(dle skutečnosti)

Meandry řeky, písčiny bílé
kraj hluku a ticha
stříbro vod v obzor se ztrácí
U korýtka se tu říká.

Kouzlem se z duše ztrácí
pozemská tíže
k Bohu se člověk vrací
je tady blíže.
 -----
Remízek listnatý, malý
u řeky, vidět už zdáli
žádný pták nezpívá
i slunce nepálí.

Předtucha duši tu svírá
Blíže jdi, srdce se zachvěje.
Oblohou rackové křičí
Zle je !  Zle je !

Dech větru v korunách
žalmy tu pěje.
O Boží pomoci,
není už naděje.

Remízek hrozné už
tajemstvé chrání.
Dunění koleji v dálí
ďábla je varování.

Výkřiky děsu a bolesti
zní ještě nad námi,
ve větvích, listech snad
navždy jsou vepsány.
 -----
Vzpomínky znovu se vrací,
v Boha se víra ztrácí.
 -----
Obrázek na kmeni
krásného děvčete
v rozpuku nejhezčích let
a křížek dřevěný
sděluje teď:
Zde rukou vrahovou
opustila svět.

Bloudím zde po kraji
bez cíle, sám.
Ke věnci uvadlých růží
kytičku lučního kvítí
pokládám..