trepo...

někdy mívám oblek
s elegancí
neslučitelnou se situací
znáte to když
uprostřed konverzace
rozum vynechá…

to pak nevyjadřuji
docela přesně to co míním
jako třeba
že jsem zcela střízlivý
hloupý houser
napůl mrtvý
co umí plavat jako ryba...

taková malá hostina
příšer utajených v mysli
co na okamžik vystoupí na povrch
a vzápětí klesnou zpět
k hlubinám…

něco jako rybník
normálně pokojný
kdy zrcadlí světlo denní
ale pár dní v roce
vypadá najednou cize
kdy hladkou hladinu zčeří stín
nebo zablesknutí
a do vzduchu se cosi vymrští
ale vy jen otvíráte ústa
v němém nelapení…

jsou filozofické pojmy
které můžete libovolně měnit
a samotná touha
může být tím tajemstvím
které má být nalezeno
tak jako je lov
sám sobě kořistí…

pak se ale může stát
že s jeho nalezením
dojde k objasnění...

složitost lidské existence
se naráz zjednoduší
a život ztratí význam
protože člověk zjistí
že mu chybí impulz
který by ho hnal kupředu
takže pozvolna spěje
k zaniknutí...