NETUŠÍ

Zhýralost parazituje na duší
jako přelom vesmíru
za klíčovou dírkou
a v hanebné kůží ropuší
za tesknění sentimentu a klavíru
vzplane oheň jedinou sirkou

co ty!……držíš ji v ruce
jako poslední překážku
co už ale nepálí
jako tlak když rozprostře se v kulce
pro spásu i urážku
jako tep když ustane srdce
pro něhu i násilí

a krví zborcené perutě
pláčou slzami svobody
jako hluché dítě
když tleskají mu egoisti
a šachové figuríny v řadách nehnutě
usrkávají lži a podvody
když utahují se sítě
plné utopených snů a nenávisti

i strachu,že láska zmutuje
do cizokrajných podnětů a střepů
co nepůjdou seskládat do srdcí a duší
když city a pocity přezuje
vlastní neukojené já plné hněvu
co je tak bláhové a netuší
že to sám ďábel,už se v pekle raduje.