Vím

Věřím
že to dítě v nich
stále toží
po matčině obětí

co slz již vpilo se
do cizích peřin
lze vyčíst
z očí
schovaných v dlaních

promlčené slzy
pohled zarytý
do laciných punčoch
a já věřím

to dítě
které zbylo
schované někde v srdci
stále po nocích
(probdělých)
pláče
pro matku
terá jej už nikdy neobejme
pro sny dávno ukryté
na dně šuplíku

neumíráme
a já pláču
a vím
a nevím
zda není lepší nahradit vědění
dětským smíchem

vím, že zítřek přijde
na ptačích křídlech
šedých holubů
a cítím
že to nebude můj den
poslední

cítím a vím
a sad proto
také pláču

pláčeš?