bdění

Pozdní večery na prahu rána
nebe je plné hvězd,
tak marně svítí mi nad hlavou,
tak prázdné ty dálky jsou,
těžko přiblížit se ránu,
jen oči marně zavírat
a otevírat v nelítostných minutách,
které se vlečou celé hodiny,
pořád dokola jsou dvě ráno, tři...
nekončící noc,
nepřicházející den,
jen já ztracená ve hvězdách,
létající v dákách a nenacházející blízkost v nikom a ničem
jen zavřít oči a spát, víc nechci nic!