"něco"

Šourám se nočními ulicemi, protože odrazy lamp mě vítají.

Cítím chlad zimy a náruč noci.

Přemýšlím, vzpomínám, odpouštím

předčasně..

Z chodníků cituju verše žulových kostek

co časně před ránem jsou věrným společníkem.

Něco mě táhne někam, kam musím jít

někam..

kde budu doma už navěky.

Ale moje unavený tělo, co se nedočká spánku

má stín, co chce odhalit nebo zničit

a duše co má na kahánku, chce hledat

jen..

to trvá věčně