chtělo se říct sbohem
ale zapomínáš
že existuje spojnice mezi našimi světy
dostal jméno dar z nebes
to aby věděl
že jsme ho chtěli
nechtěně
v zrcadlech vidím tvoje oči
rozpouští se ve vzpomínkách
na lepší časy
ty co přijdou
máme ruce plné jehel
ostrých střepů
srdce z popela
jen to zbylo z lásky